Nový svět ...
Na nebi se zářící měsíc houpe v jasném,hrůzu nahánějícím úplňku.Jeny,mladá studentka archeologické vysoké školy,sirotek,který přišel o své rodiče ,,údajně při autonehodě" se jen pousměje neboť moc dobře ví,že ten měsíc je poslední,kdo by jí měl dělat starost.Nejen,že je teť i spokojena ze své nové koupené věcičky co si ráno vybrali s Tedem,za kterým má teť namířeno.Sejde z lesní cesty a zabočí k skalnímu sesuvu,kde sedí zády k ní temná postava.která vzhlíží k měsící.Zdar Tede!Přisedne si,vedle svého kamaráda,kterému je už přes dvacet,na tož Jeny té teprve bude devatenáct,a začne pohoupávat nohami.Ten batůžek ti opravdu sluší,řekne stále pozorující měsíc Ted.Jeny se pousměje Oh díky a usměje se.Myslíš,že přijdou i dnes?snaží se Jeny zamluvit duté ticho. No,já v to doufám řekne tiše Ted,který stále ještě nespustil oči s měsíce.Dneska se ale předved v plné kráse co?pokračuje po chvílí se stejným hlasem,v kterém už ale zazněl menší tón vzrušení.No je zajímavý:o)) to musel být mazec ta doba kdy vládli noci hrůzostrašná stvoření?že??zeptá se Ted V tom v Jeny hrkne,hlava se jí zatočí,prostě je to tu zase…Její převtělení je zde….Naposled se jí to stalo,když se dívala na horor o upírech,dostala se převtělením a niž by to věděla do kůže toho upíra na kterého se před tím vším dívala…Stala se jím sama,trvalo to necelý měsíc,než se s toho dostala….Od té doby se ,,rači"nedívá na žádné podobné filmy…Asi hlavně ze strachu….ona totiž prožila celý opravdu celý ten film v kůži toho upíra a taky, když se probudila s komatu na intenzivním oddělení,vše si živě pamatovala,vše do detailu,nehledně i ten pocit,když se zakousla do své oběti,a do toho všeho se ji tam ukazovaly ustřížky z nějakého jinčího světa… není divu,že se od té doby hodně změnila……
V Jeninině hlavě se odehrává silný zmatek,slyší jen kvílení vzduchu,matné zvuky z dálky….
To jí náhle přejede mráz po zádech,uslyšela silné,mohutné zavití….Zmateně otevře oči,všude samá tma,ale připadá jí,že se necítí ve své kůži,hned na to zapomene,neboť začne rozlišovat předměty,je v lese a zná ho,velmi důvěřivě vždyť v tom lese vyrůstala…A hele tam sedí Ted,uf oddychne si ,sem se málem lekla,že jsem zase zpátky v tom příšerném filmu s upíry . Jeny vstane,teda chtěla vztanout,ale moc vysoko nevstala,s panickou hrůzou si uvědomila,že má čtyry nohy a že jí někdo ze zadu pronásleduje-je to ocas??zeptá se s krajnou hrůzou v hlasu….Čtyry nohy,které zdobí velké očividně ostré drápy,ocas ležící vedle ní,bystrý sluch a spoustu nových pachů…..Pes??řekne s optimistickou nadějí,ne Jeny jsi něco jiného,ozve se vnitřní hlas plný škodobylosti…Tak co jsem???A to se ozve Ted,který stál na konci mýtiny…Tak tos byl ty,kdo vystrašil mou Jeny???Vidíš je v bezvědomí!!!A ukáže na bezvládně ležící Jeny,vlastně na sebe…Vždycky jsem si přál potkat z blízka vlka,ale teť??pomysli si zoufalé Ted.V Jeny škubne vlka??ne,už je to tu zas ne!!ne!!!Jeny si lehne na zem a začne beznadějně kňučet..Proč proč já???Pochvílí ji probudí s její naříkající agonií hlas Teda…Co to tu nacvičuješ??Zmiz nebo tě ještě přizabiju a výstražně zamával klackem,co vzal do ruky!!!!!Tede!zkusí Jeny,to jsem já Tede,místo toho vydá ze sebe dva zběsilé štěky… Táhni ty bestie!a hodí po údajném vlku větev s ostny..Ostrá rána zasáhla Jeny přímo do čumáku,otočila se a tiše s velkou bolestí řekne,ale teť už pro sebe sbohem Tede……Neboj já se vrátím,postarej se aspoň o mé tělo Tede…se slzami v očích,s hrůzou co jí tentokrát čeká se vydává napříč lesem,najít aspoň něco malého,co by jí mohlo aspoň trošičku pomoci v této situaci,věděla,že zřejmě nic pozitivního nenajde v tom to lese,na toho znala až moc,ale malé světýlko naděje tam přece jen je…..
***
Jeny nešťastná,neustále musíc myslet na Teda,který tam zmateně stál….Ne dost!okřikla se rázně Jeny,musíš se s tím umět vypořádat!Pokuď mi je dána taková věc,no spíš pokuď mi bylo dáno to prokletí,tak toho někoho pěkně naštvu,neboť si budu toho užívat!!Musím se naučit s tím žít!přesně tak Jeny….odpoví všudypřítomný vnitřní hlásek,ikdyž ji to vše připadalo až moc absurdní.Jeny sešla s cestičky a zamířila dál hloub do lesa.Normálně za tmy jsem vůbec nechodí,ale dnes,teť ji ten les připadá takový…přátelský ano…Ale nesmí zapomenout.že zdání klame…V tom se před jejími bystrými oči mihne černá šmouha….oh ne,pomyslí si zmateně Jeny,dost klídek,uklidni se Jeny….To se ti jen zdálo…Ta věta Jeny připadala ještě absurdnější než celý ten večer a tak se sama prosebe usmála…došla na mýtinku,na které se vždycky opalovala,je tam takový vysekaný kulatý plácek,který bývá v létě zaplavený lesními jahody či borůvkami,ale teť se blíží říjen a může tu ledatak najít seschlé bobule co si osobě myslí,že jsou borůvky.Mýtinku osvěcoval stále zářící kotouč,jménem měsíc…Je to zajímavé,ale ještě tak před půlhodinkou si Jeny říkala,že si nemusí dělat strach z toho strachunahánějícího objektu,ale teť,jak jí to říkal ,,někdo"měla najednou v sobě spousty přebytečné energie a v neposlední straně taky touhu….Touhu začít šíleně pobíhat po lese,jít do vesnice a zařádit si,touhu ucítit ve své tlamě teplé maso..,ale v tom jejím bláhovém snění byl háček.Jeny stále sedí uprostřed mýtinky,kde doléhají zvuky s města co je hned pod lesem,je obklopena zářivou sílou záhadného tělesa,které i když je tak daleko ode země,má stále stejnou moc…Něco dost podstatného jí v tom všem brání…Je to něco víc než nadpozemská síla…Jeny si připadá jako připoutaná k zemi,není schopná pohybu,nemůže si lehnout natož si poskočit….Uvnitř mysli probíhá krutý boj…V tom se v celém to opojení probudí pravé já Jeny,tak pojď už!!nebo tu budeš stát celou dobu??Je sice pravda,že ta neviditelná moc co mě obklopuje je dost příjemná,nemusíte na nic a to doopravdy na nic myslet,vychutnává te si jen ten pocit bezstarosti…No,ne moc bezstarosti ,,něco" jí nutí aby,zběsile začala vrčet,aby se podívala na horu a začala s pokornou úctou výt na měsíc,který si jí snaží lapit,jako ostatní její druhy,kteří začínají postupně výt…ale já nejsem vlk!řekne si Jeny,toto je naposledy co jsem se nechala unést!!To se ti už nepodaří!a zlostně se podívá tváří tvář do té žlutého kotouče.Nikdy jsem se tě nebála a ani teť slyšíš???Já se tě nebojím!!!to už neřekla pro sebe….Z úst se jí vydralo hlasité zavití…Konečně se jí podařilo vydrat s pout nadpřirozené síly..Šťastná,že zvítězila nad proslulým měsícem(úplňkem)kráčí dál.
Zmizela pryč s osvíceného plácku,do temných pustin.Dnes už pochopila proč vlci se schovávají v samém srdci lesa.Je pravda,že párkrát zahlédla na skalním výstupku(tam kde byli s Tedem,ještě před tím vším)šedého vlka,co vydává srdcervoucí hlas,hlas který je naplněn plný žalu,smutku…..věděla,že v tom lese jsou vlci a různé další stvoření…Třeba jí tato zkušenost poví více o tamních vlcích…Došla k potoku v kterém se blyštily křemeny různých barevných odstínů,před sebou se jí naskytl pohled na další polovinu lesa,moc často tam nechodívala,většinou se držela v té první polovině…Ale je čas prozkoumat zbytek lesa,přece to je její ,,dočasný"domov ….
Ladně přeskočila přes potok a hned na druhé polovině lesa jí čekalo dost zajímavé překvapení.Po zdárném překonání klád,které byli pohozeny hned za potokem se Jeny vypravila za vůni,spíš to byl pach,ale bal něčím dost zajímavý,než ostatní co jí neustále zaplňovali čumák.Chvílemi poklusávala a pak zase šla krokem,po také přibližně hodině se dostala k malé skalce,která byla porostla zeleným mechem.Vrch skalky osvěcovala jasné paprsky měsíce.Tady pach končí,spíš ho už nějak nezavětřila,to si vzpomene na ty psy co stopují i hodiny a usměje se no nemusím být ve všem nejlepší a usměje se.V tom se někdo objevil na skále,no né…Na úpatí té malé skalky se tyčil ve svitu měsíce,velký šedý vlk.Srst měl sytě šedou se stříbrným nádechem ……na jeho malém vlčím těle se tkvěly silné svaly….Bary!Kde ses zas toulal všude tě hledáme!Doufám,že si zas nebyl v druhé polovině lesa!!že né?a sešel dolů za zmatenou Jeny,která byla neustále uchvácena tím vlkem,byl to její první skutečný vlk…Většinou je viděla v knížkách jak nemilosrdně vraždí ovce anebo v učebnici přírodopisu,ale teť měla tu čest vidět na živo..dál byla šokovaná tím,že rozumí řečí vlka,ten vlk sice nehýbe ústy,ale i přesto Jeny vše slyšela a všemu rozuměla,tak ho zkusila napodobit.Čekala,že se jí tlama otevře dokořán,ale vůbec ne…Tady pochopila,že se vlci umí dorozumívat telepaticky…řekla mu..Pardon,ale já nejsem žádný Bary…Vlk s krásným kožichem strne,dojde blíž a Jeny si v tom momentě všimla velké jizvy,co zdobí tak krásné tělo.Ležela na pravé noze.Očima hned uhnula od té jizvy,ať to nezpozoruje,nebo se na ní teť díval pozorně.Tak ty mi chceš namluvit,že nejsi Bary?Můj prvorozený syn,nástupce velení této smečky a ukáže hlavou na pravou stranu,kde už není skála,ale malá louka.Na ní stálo nejmíň patnáct vlků…Bary jestli tě něco trápí…Já ale opravdu nejsem žádný Bary!!Jmenuji se Jeny!a..takže ty nejsi Bary co??a co tvoje zranění pravé packy??A Jeny poprvé za tu dobu začne koumat své tělo,na pravé pacce chyběly dva prsty,Jeny se zděsila podívala se na vlka a on pokračoval…a co tvá charakterizující barva ocasu??Jeny se podívá na svůj ocásek,co jí neustále pronásledoval,byl jasně šedočerný,barvy se střídali….. Vlk přišel blíž,Jeny měla strašný strach,chtělo se jí s toho všeho strašně brečet,až se dozví,že jejích syn je pryč…Nééé!Proč to,za co mě kdo trestá??Bary co se stalo??Děje se něco??Jeny se podívá do pronikavých modrých vlčích očích a řekne,jsem sice fyzicky podobná vašemu synu Barymu,ale já sama nevím jak bych to měla vysvětlit….Já jsem člověk…Mezitím už dorazil zbytek smečky a pozorně naslouchali,však při zmínce ,,člověk"v ních silně škublo,začal šumot a Jeny pokračovala…Vím je to těžké mi věřit,ale já a zhroutí se na zem…Najednou se jí zatočila hlava a upadla do bezesného spánku…..
Jeny po dlouhém čase se začne pomalu,ale jistě probouzet k životu,cítí okolo sebe teplo,svítí na ní paprsek ranního světla,to si uvědomí předešlé události,uvědomovala si to a málem začala propadat panice,když v tom ji začal uklidňovat něčí hlas,že to byl jen zlý sen,že to byl jen hloupý žertík Teda…Začne pomalu otevírat oči,nejasně si začne uvědomovat,že leží uprostřed šesti vlků…..Lekne se,ale dojde jí,že ona sama je vlk,takže to nebyl sen???No super!!Pomalu se zvedne,tak aby nezbudila ostatní a vyjde ven z tmavé,ale dá se říct útulné jeskyně.Hned jak vyšla,nabízel se jí nádherný,přímo božský výhled na obrovské hory.Jeskyně byla skoro na úpatí hory,když se šla podívat okolo,hned jí bylo vše jasné.Byla to jedna velká skála..Celá byla v obložení nekonečných,tmavých lesů…Okolo tekl horský potůček,na kterém se odráželi paprsky ranního slunce.Jeny si sedne zmohnuta na skálový výběžek a dívá se smutně na přírodu…V tom se v její hlavě začnou odehrávat,dost zajímavé myšlenky…..Nejen,že přemýšlí o celé situaci,v které se nedobrovolně ocitla,ale v její mysli se jí začíná objevovat úplně nový hlásek,který jí říká,že za ní někdo stojí….Že jí někdo s velkou dávkou smutku pozoruje….Prve byla zaskočena tím,jak to věděla….Pomalu se začala otáčet,cítila jak se jí na zadní části těla něco zhouplo,lekla se ale pak hned zjistila,že to je ocas…No musím si na to ještě zvyknout pomyslí si Jeny…Za ní seděl na zadních vznešeně otec údajného ,,Baryho" Podívá se na Jeny a ani by otevřel čelist,začal říkat Jeny…Pomalu,ale rozvážně,jako by pochyboval.že mu Jeny rozumí…Čekal jsem,že se ještě někdy to samé stane…Jeny zpozorní..menší pomlka,co zdramatizovalo situaci.Jaké je tvé jméno??...zeptá se ze zájmem.Jeny odpoví,je mi 18,ale brzo mi bude19,bydlím ve vesnici co je někde tamtím směrem a ukáže na sever,a nejsem vlk,ty slova zdůraznila hlasitěji a neušlo jí jak v tom vlkovi nepatrně škublo…Dobrá dobrá stačí!!Pomalu se přiblíží,Jeny,a ty se chceš vrátit zpět,že??No samozdřejmně,jasně vždycky mě fascinovali vlci a vše okolo,ale na vlastní kůži,to je zas něco jiného…..Tak to jsem rád,oddychne si a pousměje se..Ty bys věděl způsob,jak se zas vrátit??Teda vy.Ale v pohodě můžeš mi tykat,jmenuji se Spark,a něco podobného se nám už stalo řekne,byl to…..a ze zadu,kde už byla seřazena skoro celá smečka,vystoupil starý,ošlehaný vlk,který pajdal na přední packu a řekl,já to byl….Říkají mi Danny..Bylo to pozdě večer vracel jsem se s mým otcem z lovu…Potkaly jsme tam pytláky a ti dostaly mého otce,to bylo vše co jsem si pamatoval.Pak jsem se probudil v jakési lesní chatrči a byla to zrovna chatrč těch pytláku,viděl jsem ležet otce na stole,byl mrtvý,a já se v tu dobu zděsil,neboť jsem zjistil,že jsem jeden z nich…Ano,doplní Sparky,pak přišels ty,bez tvého otce,a ten chlap tvrdil,skoro stejné věci co ty Jeny,ale mezi vámi dvěma byl velký rozdíl…Ty se chceš vrátit,ale on nechtěl,chtěl nás pochopit,chtěl zjistit naše taktiky bojů,a to hlavní naše hlavní úkryty…Prostě a jednoduše,po té coby se dostal zpět do svého světa,využil by svých vědomosti a vyvraždili by nás!!..Známe toho,kdo to všechno způsobuje..a odmlčeli se…Co jste pak udělali s tím pytlákem?zeptá se Jeny.Danny se podíval tázavě na Sparkyho a Sparky začal,po té co se přeměnil,věděl toho moc a tady Danny toužil po pomstě za smrt svého otce,a tak jsme obklíčili tu chatu,Danny to tam znal na zpamět,taky tam strávil kolik dva úplňky??No dalo by se říct,přikývne Danny.No a tak jsme se pomstily ne jen za Dannyho otce,ale i za ostatní zvířata,která byla jimy zabitá!!No být na vašem místě tak udělám to samé,a Jeny se usměje,Spark s Dannym se přidají.Tak teda vy víte jak se s toho dostat??A dovedete mě za ním že jo??Zeptá se Jeny po chvílí..To si piš že jo,je to sice dlouhá cesta,ale my jí podnikneme viďte?a otočí se na zbytek smečky,ti souhlasně přikývli.Chvílí se tam jen tak stálo,a pak Sparky řekl není čas otálet,cesta je dlouhá a spěcháme ne??Ano,jistě,- ozvalo se.
Tak jdeme,okolo Jeny se postupně seskupilo po boku tři statní vlci a před ní šli Danny se Sparkym.Jeny postupem cesty začala zjišťovat,že všeci ve smečce jsou vlci,a že tu není ani jedna vlčice,zdálo se jí to divné,tak se nenápadně zeptala…Sparky??Hmmm?pootočí se,to nebývají ve smečkách i no opačné pohlaví??Za sebou uslyší menší smích..No, začne rázně Sparky,řekne me,že jsme měli takou menší pánskou jízdu,než se to stalo a pousměje se.No aha a zakroutí hlavou.Sparky se tiše domlouvá s Dannym,a v tom vedle Jeny se zarazí jeden vlk…Sparky??řekl váhavě,konvoj se pomalu zastavil a všeci rázem strnuli,jakoby někdo je rázem zmrazil kouzelnou hůlkou,ale v tom ve mně svitlo…V mém velice citlivém ústrojí,které se nazývá sluch se ozývali malé nepatrné kroky,kroky které byli tiché ale těžkopádné…Za mnou,zavelí vůdce smečky Sparky.Jakoby ve mně zmizela rázem úzkost,která zaplnila celé mé psí(vlčí) tělo,tiše jsme se plížili k malému výstupku uprostřed lesní mýtinky.Rozmístili jsme se okolo výběžku,jako bychom ho uctívali.Nejen,že se lesem nebezpečně linul pach člověka ale taky pach něčeho,co mi přichází velice povědomé ale co??Zůstaňte na místech,zasykl Sparky.Můj úkryt,velice primitivní od ostatních,všeci se schovali do těch nejlepších terénových vychýtavek,a jen na mě zbyl holý plácek s mladým keříkem,který byl mimochodem osvícen měsícem,který mě silně dráždil,nebýt pár lidských pudů tak dávno dělám to co si přeje můj ,,nový pán".V tom jakoby blesk uhodil,ve mně se objevila jedna dost živá vzpomínka…Ne vem si tenhle ten,ten ti víc sluší opravdu a Ted mi podal krásný baťoh z hnědými vyšitými zvířátky…Silná vůně novoty mi zaplnila čuch a já se začala usmívat,vždyť to je můj nový baťoh,který jsem si kupovala tehdy před tím osudným večerem…Ze snění mě však probudí nejistý hlas…,,Je tu někdo?"a záblesk proletí okolím.To je Ted!Sparky!Sparky!začnu se plížit za mým vůdcem.Teť ne Jeny!Schovej se,Hned!Ale já se nedala,něco mě vedlo k tomu údajnému nebezpečí…Najednou jsem se objevila uprostřed mýtiny a naproti mně stojí Ted..V pravé ruce má můj nový baťoh,v levé klacek s ostrým zakončením…Jediné co si pamatuji byl hlas Teda:,,Táhni ty bestie!!"Silná rána mě hned položila na zem,naposled jsem viděla jak tam stál a pak s hrdou, bojácnou tváři se vydal projít smečkou vlků,která byla v bojové pozici….
Nová otázka???
Hluk,příjemný zvuk rušné ulice…Spousty lidí okolo mě prochází a zdvořile zdraví..Pěkný den přeji slečno…Pousmál se jeden pán v bílem plášti s cedulkou Mudr.Silbren..Auta tu projíždějí decentní spíš vyhlídkovou jízdou…Nejsou to ale obyčejná auta jaké potkáváme denně na silnicích..Byli to primitivní autíčka v jakých se začínalo teprve jezdit..Strom,pod kterým ležela taky nebyl v pořádku…Byl umělý,což zjistila Jeny po dlouhém zkoumání…Všechny stromy co lemovaly tu skromnou primitivní cestu byli umělé a na ních umělé plody..Jeny se po chvílí zvedla neboť jí velice lákalo jablko které se na ní usmívalo z umělého stromu.Než ho však stačila utrhnout ze stromu se ozvalo:Trhání umělých jablek z upravených stromů,které vynalezl náš ooo velectěný,je považováno za vandalismus 3.stupně!prosím vraťte toto umělé jablko vyrobeno roku 14 tam kde bylo přiděláno,nebo budu nucen zavolat ostrahu,která nemá s nikým slitování!děkuji Jeny se zmateně poohlídla po okolí a všimla si že vlastně vše okolo jí je umělé tráva,lavičky,cesta,kytky,dokonce i ptáčci….Velice podivný sen,už abych byla s něho pryč! Sen to však nebyl jak v zápětí zjistila.Zastavilo u ní velice prastaré autíčko,které však bylo zajímavě vybavené,mělo různé vymoženosti,které Jeny viděla poprvé v životě a měla potíže určit na co je asi jejich využití..Neměla však čas koumat věci v autě..Neboť ji už podával ruku mladý pán také v bílém plášti..ale s odlišnou cedulkou,stálo na ní SGV(sbor geniálních vědců)Krásný den přejí madam…V jeny hrkne ihned si uvědomí,že za celé ty dny se neupravovala či něco podobného a tak znejistila…a těžkém jí celkově došlo,že už není vlk…Já už nejsem vlk??Odvětím nechápavě na toho,,doktora"Ano už nejste,jestli dovolíte musím Vás odvézt na audienci našeho pána…Jeny pozvedne obočí a nic nenamítá..
Hned jak usedla do auta,všimla si že nejde vidět z oken ven…a kupodivu ani ze předu..To snad ne?pomyslí si…Je to z bezpečnostních důvodu slečno Klockerova..Odkud znáte mé jméno??Vždyť ..ale kdo by vás slečno neznal???A ,,doktor"zatočil jemně volantem doprava..zachvílí tam budeme,všeci na Vás čekají…a pousměje se….to snad ne..kde to jsem??Brzo se to dozvíte…V tom prudce zastavil.Jeny to nečekala..Co se děje??stačí vykřiknout,ale to do auta skočili dva lidi v černém letmým tahem rukou praští,,doktůrka stále s pistolí na mířenou na nebohou jeny se jen pousmáli..Tady jí máme..rychle než se tu objeví Frantráci!Jo to je fakt…tak pojď krasavice!hrubě ji chytí a vedou do druhého nachystaného auta,které bylo už větší než předtím,Jeny zjistila že jsou uprostřed pole,na kterém roste plno podivné Zelené rostliny s červenými hvězdicovitými plody,víc nestihla zaregistrovat…Vítej ve světě těch druhých drahá a pousmějeme se ,stále s černou kuklou na hlavě.
Jeny se začne bránit ne nadarmo jí Ted učil základní kroky sebeobrany..však přepadnící byli silnější…připoutali ji k sedačce a zavolali na chlápka sedícího ve předu…Hej Jefre ta malá se nezdá!!!To by přece nebyla krve Klockeru a začal se dávivě smát…Mimochodem vítej doma sestřičko!!a začne se zas tak divně smát…
Jeny se však jen tak nedala už měla dost všeho toho neznámá a že musí všude hrát tu ,,blbou"nebaví jí to a má všeho tak akorát…Hele ty malý impotentní skrčku,jak se opovažuješ mě vůbec oslovovat??a vztekle se napřímí tak že ucítí že utažené smyčky lana povolují…Ale no tak Jeny v klidu…já nejsem pravá osoba kdo by ti měl vše říct…já chci jen je trochu no to je ale jedno pousměje se,neboj jen co něco vyřídíme budeš u mámy….otočí se a začne prozpěvovat jakousi velezvláštní píseň…Já nemám mámu to ti ušlo??,Jefre??dodá ironicky…ne??řekne nevzrušeně a co otec???zakývá hlavou zemřeli…autonehoda…Tak autonehoda…dobrý:o))nevím ale já je viděl naposledy včera a stále jevili známky života…:o))jo jasně v noci se ještě mohli na bourat…jo jo..to bych tak přál mým parchantním rodičům!!!Cože??ne Jeny nevyptávej se mě na nic…Jedno ti řeknu..a pousměje se ..je mi tě líto…a jsem zvědavý jestli ti řeknou pravdu a nebo …a ostatní se pootočily a i on se otočil dopadneš jako já…..Hmmm a nechceš mi říct aspoň kde to jsem??Pochop mě já celé dny se toulám s vlakama.Jeny chápu tě pousměje se ..jsme v ,,Novém světě" izolovaný od normálního světa…je tu sebranka všech vědeckých geniusů..a vzniká zároveň zcela nový a odlišný svět…chvílí se na mě díval a já si to dávala vše dohromady…Aha..jo a naši rodiče jsou vůdci tohoto,,ráje"zdůrazní výsměšně…a dost už…Tak ty si můj bratr??a Kam mě vezeš??a okýnko oddělující řidiče od zadní části auta se zavřelo…..
Hele Jefre přece jen je to tvá sestra….Time vždyť já nemám nic zlého v plánu!Sám to víš..Už si volal mému drahému papínkovi??Ano a řekl jsem vše cos napsal na ten papír..Ok a?no coby neřekl skoro nic jen je jedno jisté povolal celé město a jdou po nás…Super zaraduje se Jefr..No a co teť??co by počkáme až dorazí první ochranná jednota ne??jo jo a usmějou se..Jeny se pomalu probouzela a zas ji dojde celá krutá pravda nic z toho nebyl sen…Vedle slyší mluvit jejího znovuzrozeného bratříčka…Věděla že má bratra teda její teta ji řekla jen jediné fakty co se týkají její rodiny..A to že rodiče mrtví a bratr prej utekl z domu……………………………………pokračování příště….